Nesporně dobrou zprávou pro všechny obyvatele města Kardašova Řečice byla v průběhu jara letošního roku informace o vydání územního rozhodnutí pro stavbu obchvatu silnice I/23 kolem jejich města. Městem nyní vede silnice I/23, která je hlavní spojnicí mezi Jindřichovým Hradcem a dálnicí D3 a která má z dopravního hlediska řadu závad a nebezpečných křížení, a to i se železniční dopravou. Na průtahu obcí je dopravní situace z mnoha aspektů pro obyvatele neúnosná a pro tranzit nebezpečná.

Článek Jakuba Vyhnálka a Ondřeje Švába z našeho oddělení silnic přibližuje stávající stav komunikace na průtahu městem, průběh projekčních prací, rozsah stavby, projednávání s dotčenými orgány i veřejností a předesílá další kroky této investiční akce. Text zejména rozebírá a detailně popisuje trasu nově navrženého obchvatu, která je z mnohých hledisek velmi zajímavá.

Návrh se vypořádává s několika zásadními omezeními a zároveň obsahuje mnohé zajímavé silniční objekty, vč. hlavní stykové křižovatky, jejíž řešení je na českém území netypické. Obchvat města obsahuje hlavní trasu silnice I/23 délky 4,4 km, pět mostních objektů, jednu mimoúrovňovou křižovatku, dvě hlavní stykové křižovatky, jednu okružní křižovatku, šest přeložek či úprav stávajících pozemních komunikací a pět komunikací pro přístup na pozemky.

Úvod

Kardašova Řečice, pro mnoho lidí známá i díky nedalekému zámku Červená Řečice, je menší město s cca 2 300 obyvateli, ležící v Jihočeském kraji poblíž Jindřichova Hradce. Toto klidná obec, jejíž budova radnice se stala stavbou roku 2017, leží na silnici I/23. Ta tvoří spojnici mezi Jindřichovým Hradcem a nájezdem na dálnici D3 u Veselí nad Lužnicí, a je tedy významnou komunikací v daném území. Tomu odpovídá její dopravní zatížení, které v roce 2019 dosáhlo téměř 6 000 vozidel za 24 hodin a z toho 500 nákladních vozidel nad 3,5 t za 24 hodin. Dopravní zatížení silniční sítě v řešeném území je patrné z obrázku č. 1.

Obrázek 1 – Zatížení silniční sítě – rok 2019

Dopravnímu významu silnice I/23 ovšem neodpovídá stavební stav této komunikace na průtahu městem. Nachází se zde několik křižovatek se silnicemi nižších tříd, průtah zasahuje i do hlavního náměstí a rozděluje město v jeho centrální části. Zásadním problémem je úsek, kde historická zástavba nedovoluje převedení silnice I. třídy v dostatečném šířkovém profilu, a ještě o to hůře nedovoluje převedení pěší dopravy v dostatečně kvalitním a bezpečném koridoru. Nevyhovující stav průtahu také bohužel prokázala tragická dopravní nehoda v roce 2021.

Obrázek 2 – Nedostatečný profil silnice I/23 v ulici Hradecká

Zvoleným způsobem řešení této nevhodné i dále dlouhodobě neudržitelné dopravní situace je návrh obchvatu města. Správce komunikace, kterým je Ředitelství silnic a dálnic ČR (dále ŘSD ČR), již v průběhu minulých let pracoval na přípravě studií s cílem nalezení optimální varianty průchodu trasy obchvatu kolem Kardašovy Řečice. Této akci se již věnovala paní Ing. Vladimíra Hrušková, ředitelka ŘSD ČR, Správa Hradec Králové v říjnovém čísle ročníku 2019 Silničního obzoru. Během zpracování těchto studií došlo k projednání možných tras s městem i vybranými dotčenými orgány a stabilizování trasy pro další projektovou přípravu. Trasa obchvatu byla již tedy zanesena jak do zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, tak i do územního plánu města Kardašova Řečice. I přes tuto předprojektovou přípravu však nemohlo dojít ke kompletnímu vyhovění požadavkům všech dotčených subjektů, a k těmto požadavkům tak bylo přihlédnuto následně při zpracování projektové dokumentace pro územní rozhodnutí a následně při územním řízení.

Projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí zpracovalo sdružení společností pod názvem HBH/AFRY/LINK/GEOtest/SAGASTA. Projekční práce zahájilo v červnu 2019. Vedoucím zhotovitelem dokumentace pro územní rozhodnutí (dále DÚR) byla společnost AFRY CZ s.r.o.

Trasa s různými omezeními a zajímavými silničními objekty

Během zpracování DÚR se museli projektanti vypořádat s několika omezujícími body, které měly dopad na celkové směrové i výškové vedení nejen hlavní trasy obchvatu silnice I/23, tak i mostních objektů či odvodnění. Zásadní omezení představovalo především trasování na jižní straně od města, kde je obchvat veden těsně při stávající obytné zástavbě, překonává údolí vodního toku Řečice a silnice II/147 a III/14721 a zároveň je zde umístěna úrovňová styková křižovatka. Dále pak trasování v posledním části obchvatu, kde je navržena atypická mimoúrovňová křižovatka (dále MÚK), silnice překonává železniční trať č. 225 a těsně obchází Velký řečický rybník. Trasa je však zajímavá v celém úseku.

Na začátku úseku je stávající silnice I/23 ve směru od obce Pleše odkloněna v návrhové kategorii S9,5/90 pravým obloukem do zemědělsky využívaného území. Místo odklonění obchvatu se nachází v klesání a v přímé trase, je zde tedy průhled původní trasou I/23 až do začátku města. Pro zvýraznění odklonu obchvatu a zamezení průhledu řidičů do původní trasy I/23 projektanti navrhli v tomto místě zemní val, který bude osázen keři a na odlehlé straně svahů stromy. Za uvedeným odklonem bude navazovat styková křižovatka zajišťující propojení na původní trasu silnice I/23, a tedy západní napojení obce směrem k dálnici D3. Jedná se o klasickou úrovňovou křižovatku s odbočovacími pruhy a připojovacím pruhem na hlavní trase I/23 (viz obr. 3). Trasa obchvatu je v tomto úseku navržena v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby tak, aby byly dodrženy hygienické limity bez nutnosti budování protihlukových opatření.

Obrázek 3 – Trasa obchvatu I/23 na začátku úseku

Dále trasa pokračuje již dříve zmíněným úsekem při jižní straně města. Projektanti zde navrhli na české území nezvyklé uspořádání stykové křižovatky (viz obr. 4). Vedly je k tomu stísněné poměry zastavěného území s nutností návrhu směrového oblouku s omezeným poloměrem, protihlukových stěn po obou stranách vozovky a přítomnost dvou mostních objektů. Tato křižovatka se na hlavní trase silnice I/23 skládá z odbočovacích i připojovacích pruhů. Připojovací pruh je však po odbočení vlevo ze směru z města Kardašova Řečice směrem na dálnici D3 do jízdního pruhu na silnici I/23 připojený zleva. Důvodem je malý poloměr přilehlého oblouku na I/23 doprovázený protihlukovými stěnami, které neumožňují zajistit dostatečné rozhledové poměry. Alternativní řešení v podobě odsunutí protihlukových stěn mimo rozhledové trojúhelníky nebylo možné, a to z důvodu potřeby zásahu do dvou mostních objektů s nutností jejich neúměrného rozšíření. Vhodným řešením by nebylo ani výrazné snížení rychlosti na nově budovaném úseku obchvat silnice I. třídy, které by zajistilo dostatečné rozhledové poměry v křižovatce. Tento připojovací pruh je od průběžného pruhu fyzicky oddělen sklopeným obrubníkem, který je doplněný svislým sloupkem - balisetem.

Obrázek 4 – Křižovatka I/23 s II/147

Stísněné poměry v tomto úseku jižně od města Kardašova Řečice byly limitující i pro mostní estakádu přes údolí vodního toku Řečice, překonávající i silnice II/147, III/14721 a místní komunikaci. Během přípravy projektové dokumentace zpracovatelé podobu řešení překlenutí tohoto údolí dlouze diskutovali. Z pohledu minimalizace stavebních nákladů uvažovali s minimálními délkami přemostění zastižených překážek a úseky mezi těmito mosty navrhli realizovat na opěrných zdech. Z důvodu prostupnosti území a kvality životních podmínek obyvatel žijících v těsné blízkosti obchvatu, kteří by byli od zbytku města přehrazeni několikametrovou kolmou stěnou, vybrali projektanti pro další návrh následující řešení (viz obr. 6). Tím je most délky 140 m s nosnou konstrukci tvořenou pětipolovou dvoutrámovou kolmou konstrukcí z monolitického předpjatého betonu. Rozpětí jednotlivých polí v ose komunikace je 23,0 m; 30,0 m; 30,0 m; 23,0 m a 17,5 m.

Z pohledu projektanta silničních objektů bylo nejsložitější vyřešit převedení stávající místní komunikace ul. Pod Hradem, která zajišťuje dopravní obsluhu několika objektů určených k bydlení. Zpracovatelé tedy museli vozovku navrhnout v parametrech i pro provoz vozidel na svoz odpadu či vozidel integrovaného záchranného systému. Byli tedy nuceni kompletně upravit stávající trasování ulice a zahloubit ji o cca 2 m pod její stávající niveletu, včetně řešení způsobu odvodnění. V obrázku č. 6 je tato místní komunikace vedena v posledním mostním poli.

Obrázek 6 – Mostní objekt SO 202 přes údolí říčky Řečice

Obrázek 5 – Vzorový příčný řez hlavní trasy v křižovatce I/23 x II/147

V posledním úseku obchvatu silnice I/23 kolem města Kardašova Řečice je řešena mimoúrovňová křižovatka umístěná v těsné blízkosti stávající železniční trati č. 225. Tato na první pohled rozlehlá a tvarově netypická mimoúrovňová křižovatka napojuje město Kardašova Řečice z východní strany ve směru na Jindřichův Hradec. Pro napojení města i související přeložky silnic III/1488 na obec Mnich či III/02320 na obec Plasná, včetně přilehlých přístupů na pozemky, projektanti v maximální míře využili vozovky stávající silnice I/23. Právě využití těchto komunikací je důvodem pro zvolený tvar a řešení dané MÚK (viz obr. 7).

Obrázek 7 – MÚK Kardašova Řečice - východ

Součástí této MÚK je mostní objekt překonávající jak silniční napojení města Kardašova Řečice, tak i elektrifikovanou železniční trať č. 225 a pozemní komunikaci pro přístup na přilehlé pozemky (viz obr. 8). Nosnou konstrukci mostu délky 140 m tvoří čtyřpolová dvoutrámová konstrukce z monolitického předpjatého betonu. Rozpětí jednotlivých polí je 27 m; 35 m;35 m a 27 m.

Obrázek 8 – Mostní objekt SO 203 v MÚK

Návrh trasování obchvatu silnice I/23 v tomto úseku zásadně ovlivňuje mimoúrovňové křížení se železniční tratí. Trať je zde vedena v téměř nejvyšším bodě, a její překonání tak vyvolává nutnost realizace vysokých násypových těles. Projektanti proto  navrhli násyp na kopci, jehož dominantnost v území bude zakryta navrženými sadovými úpravami. Alternativní řešení, tedy křížení trati podjezdem, by vyvolalo nutnost buď přeložky dotčené železniční trati, nebo realizaci tunelového objektu pro silnici I/23.

Rozsah stavby, projednávání a další kroky

Kromě hlavní trasy silnice I/23 délky 4,4 km obsahuje obchvat města Kardašova Řečice jednu MÚK, dvě hlavní stykové křižovatky, jednu okružní křižovatku, šest přeložek či úprav stávajících pozemních komunikací a pět komunikací pro přístup na pozemky. Celkem je zde navrženo pět mostních objektů. Odvodnění je zajištěno povrchově systémem podélných příkopů zaústěných do retenčních nádrží s následným odtokem do přilehlých vodotečí, či zaústěných do vsakovacích nádrží. Součástí stavby jsou také přeložky dotčených inženýrských sítí včetně elektrického nadzemního vedení velmi vysokého napětí a drážních kabelů. Součástí návrhu je také kompletní ozelenění obchvatu a provedení rekultivace rušených stávajících pozemních komunikací.

Během zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí byly všechny návrhy průběžně projednávány s objednatelem ŘSD ČR Správa České Budějovice, se zástupci města Kardašova Řečice, Dopravním inspektorátem Policie ČR, Správou železnic i Státním fondem dopravní infrastruktury. Díky této průběžné spolupráci zpracovatelé nalezli vhodné technické řešení, které mohli dále rozpracovat do podrobnosti DÚR a následně projednat s dotčenými orgány státní správy i vlastníky dotčené technické infrastruktury. Během zpracování DÚR došlo také k několika schůzkám s dotčenými vlastníky pozemků a nemovitostí v blízkosti obchvatu. Díky tomu byli schopni zajistit územní rozhodnutí bez zbytečných průtahů a bez odvolání některého z účastníků územního řízení.

Příprava stavby bude dále pokračovat podrobným geotechnickým průzkumem, následně zpracováním dokumentace pro stavební povolení s předpokladem získání stavebního povolení v roce 2024. Stavba by měla být zahájena v roce 2026 a uvedena do provozu v roce 2029.

Závěr

Stavba „I/23 Kardašova Řečice, obchvat“ je velmi zajímavá akce jak z projektově-inženýrského hlediska, tak z pohledu místních obyvatel a tranzitu. Pro tým zpracovávající DÚR znamenala vyřešit několik zásadních omezení a přistoupit i k netradičnímu návrhu jedné z hlavních stykových křižovatek. Pro občany stavba znamená efektivní řešení pro narůstající intenzitu dopravy se značným podílem těžkých vozidel v dopravním proudu. Stávající vedení silnice I/23 negativně ovlivňuje životní prostředí a bezpečnost chodců v obci. Nová trasa silnice I/23 vedená jihozápadně kolem města tranzitní dopravu z obce zcela odkloní.

Článek vyšel v říjnovém vydání časopisu Silniční obzor.