V Ústí nad Labem byl před realizací Mariánského mostu jen jediný silniční most přes Labe. V roce 1993 bylo rozhodnuto o stavbě nového mostu včetně navazujících objektů na vlastní náklady z rozpočtu města Ústí nad Labem. Kompletní přípravou celé akce byla pověřena firma CityPlan, spol. s r. o., k níž byla přizvána architektonická kancelář Romana Kouckého a ústecká projekční kancelář Urban.

Firma CityPlan zpracovala rovněž tendrovou zadávací dokumentaci a organizovala průběh mezinárodní soutěže na zhotovitele, z níž vítězně vyšla společnost Hutní montáže Ostrava, a.s. Na základě další veřejné soutěže byla naše firma pověřena zbývající etapou kompletní inženýrské činnosti po dobu realizace celé stavby včetně supervize a stavebního dozoru, kterou prováděla pro investora Město Ústí nad Labem.

Nový most spojuje tři části města: centrum, Krásné Březno na levém břehu Labe a Střekov na břehu pravém. Vlastní přemostění využívá některé stávající komunikace, bylo však potřeba vybudovat celou řadu dalších staveb. Komplex se tedy skládá ze 42 objektů včetně několika km komunikací, opěrných a nábřežních zdí atd., což tvoří asi 45% nákladů. Na vlastní most připadá 55% z celkové ceny stavby, což je cca 230mil. Kč.

Umístění mostu přímo pod Mariánskou skálou vedlo k myšlence maximálního odhmotnění mostu. Autoři návrhu mostu Ing. Milan Komínek a Ing. Arch. Roman Koucký zvolili tvar nesymetrické zavěšené konstrukce a most řešili bez protizávěsů ve zkráceném krajním poli a se systémem dvojice závěsných rovin v hlavním poli. Myšlenka řešení krajního pole bez závěsů měla řadu důvodů a měla dopad do řešení pylonu, jehož tvar logicky koresponduje se statickými zákonitostmi, z nichž hlavní je zajištění rovnováhy sil mezi zavěšeným dlouhým hlavním polem a krátkým polem krajním. Tato pevná část mostu byla již při zrodu koncepce brána jako důležitá podmínka pro způsob výstavby, aby sloužila jako základna, ze které se postaví zbývající část vodorovné nosné konstrukce, neboť pro zařízení staveniště byl jediný možný prostor právě na pravém střekovském břehu řeky.

Vlastní přemostění se skládá ze dvou samostatných mostních konstrukcí, a sice hlavního zavěšeného mostu přes Labe a nájezdových mostních ramp pod Mariánskou skálou. Hlavní objekt má v podélném směru tvar asymetrického zavěšeného mostu o dvou polích s rozpětím 123,5 m + 55,5 m s jedním šikmým nakloněným pylonem, jehož výška nad mostovkou je 60 m a celková výška nad základovou deskou je 75 m.

Jako výsledek statických analýz byly na tomto mostě použity všechny hlavní stavební materiály užívané v mostním stavebnictví, tedy ocel, železobeton a přepjatý beton, a to tam, kde to bylo z hlediska jejich statického využití nejvhodnější. U hlavního zavěšeného mostu je spodní část pylonu z předpjatého betonu, spodní stavba a založení ze železobetonu. Mezilehlé podpory nábřežních ramp jsou pohledově minimalizované, a proto byly navrženy v podobě tenkých ocelových stojek. Vodorovná nosná konstrukce ramp je spřažená ocelobetonová. Hlavní zavěšený most je řešen jako ocelový trám s dlouhými konzolami a ocelovou ortotropní deskou. Rovněž hlavní část pylonu včetně parapetů je z oceli, zatímco krajní pole je řešeno z ocelových příčníků se spřaženou železobetonovou deskou.